Téma priebehu tehotenstva je pre veľa ľudí obrovskou výzvou a krokom do neznáma. Na túto súčasť našich životov sa pozrieme z pohľadu žien, profesionálnych tanečníc, ktoré zo skúsenosti dokážu poskytnúť ich názor, priblížiť priebeh, a tak oboznámiť tanečnú komunitu, ako to zvládnuť a naďalej sa venovať svojim aktivitám a záujmom.
V rozhovore sa dočítate o určení „vhodného času“ tehotenstva, zmenách, finančných výdavkoch, ale aj o dojčení a návrate „späť do hry“. Za super rozhovor a ochotu nazrieť do svojho súkromia ďakujem Káke, Lady Mel, Tess, Emike, Nicol, Regine a Kufe.
Predstavenie (budúcich) mamičiek
Káka: „Jsem Káka a jsem téměř v 8 měsíci těhotenství. Pravděpodobně to bude holčička.“
Mel: „Som Melánia, zrejme ma poznáte ako Lady Mel. Mám dve deti: Zara 8 rokov, Clarissa 7 mesiacov.“
Tess: „Máma Tess 36 let, majitelka Art Factory, tanečnice, choreografka, student života. Děti: Sebastian Sunny 4 roky a Benjamin 7 měsíců (a jedno andělské děťátko).“
Nicol: Kreativní duše Art Women Nicol Schindler, zakladatelka Art Factory, lektorka, choreografka a do začátku těhotenství také aktivní tanečník. „Jaké bude miminko je stále překvapením,” popisuje v den termínu. „Malému se v bříšku daří a tak stále vyčkáváme jeho příchod.”
Kufa: „Jmenuji se Katerina Kufa Kufaki, jsem tanečník a milující máma. Mám dvě zdravé, krásné děti, osmiletého syna Nikose a devítiměsíční dceru Sofii. Jsme i s naším super tátou šťastná rodinka.“
Emika: „Moje meno je Emika a som tanečníčka, freestylerka, choreografka a novopečená mamina. Mojím životným štýlom bolo donedávna tancovanie, učenie, cestovanie a študovanie. Odkedy mám 5 mesačnú dcérku Elišku, tak sa môj život točí hlavne okolo nej. Vyzerá to tak, že bude mať modré oči po tatinkovi a temperament po maminke.“
Regina: „Jmenuji se Regina. Je mi 33 let. Jsem tanečnice. Dcera se jmenuje Alia, má 7 měsíců.“
Ako si si určila vhodný čas na tehotenstvo?
Káka: „Neurčila. Život je plný překvapení.“
Mel: „Život ho určil. Keď stretneš človeka, pri ktorom sa odovzdáš a bez zábran sa oddáš všetkému, čo príde, vznikne všeličo, napríklad aj dieťa.“
Tess: „Jednak mě tlačil věk, ale jelikož jsem se vdávala v roce 2016, řekli jsme si, že už se nebudeme hlídat a povedlo se to hned napoprvé. Čekala jsem, že to bude trvat třeba půl roku po vysazení antikoncepce, ale nene. Takže první mimčo jsem měla ve 32 letech. Druhé mimčo jsme plánovali, ale situace s nemocnou maminkou byla hodně stresová, a tak jsem o jedno mimčo přišla. Za 2 měsíce na to jsem otěhotněla znovu s Benjim. Vhodný čas asi úplně není nikdy. Člověk si myslí, že se připraví, ale spíš se musí naučit upravit životní styl podle miminka. Po prvním jsem si říkala, že bych klidně ještě třeba 2 roky počkala, takže ideální čas prostě není.“
Nicol: „Vhodný čas asi nejde úplně určit, podle mě k tomu musí být především hodně lásky a špetka připravenosti. Popravdě jsem tohle všechno už delší dobu měla, ale chtěla jsem ještě stihnout měsíc na Jamajce, který se mi vyplnil a vím, že toho nikdy nebudu litovat! Byl to extrémně skvělý zážitek se skvělou partou tanečníků.“
Vhodný čas asi nejde úplně určit, podle mě k tomu musí být především hodně lásky a špetka připravenosti.
Nicol
Kufa: „U Nikoska přišel vhodný čas sám. Druhé dítě jsme chtěli stihnout do 30ti, což se nám povedlo. Nikos nastupoval do druhé třídy, takže už byl rozumný a nežárlil. Moc nám s malou pomáhá.“
Emika: „Určovať vhodný čas na tehotenstvo mi nepríde úplne prirodzené. Podľa mňa sa človek na tehotenstvo nemôže pripraviť a ťažko povedať, kedy je vhodný čas. Jedine čo viem je, že som bola už dlho pripravená a predstavovala som si, že by som chcela bábätko ako 25 ročná. Toto sa mi aj splnilo. Každý to však vnútorne cíti inak.“
Regina: „Vhodný čas nastal, když jsem potkala svého muže. Náš vztah se vyvíjel přirozeně a celkem rychle. Už od prvního měsíce našeho seznámení jsem věděla, že vše bude směřovat k založení rodiny: za půl roku společné bydlení, za rok svatba a po svatbě už jsme věděli, že chceme děti.“
Čo patrilo medzi najväčšie zmeny?
Káka: „Psychika. Ztotožnění se s touto změnou. Přijetí. Co se týká stravy, vůní, kouření (byla jsme kuřák), byla jsem ten typ, co měl totální nechutenství ke všemu výraznému. Takže jsem vše omezila a tabák stopla úplně. Po čase se mi dostala do ruky skvělá kniha, která popisovala i tento stav a zjistila jsem, že to vše bylo způsobeno psychikou a mým rozpoložením. Po 3. měsíci se mi vše opět vrátilo do normálu. Absence alkoholu a tabáku mi vůbec nevadí. Do teď si užívám „být čistá“.
„Největší změnu zaznamenala postava, ale čekala jsem to. Můj pohyb se pomalu omezil z extrémní zátěže do téměř absolutního klidu. Do teď sice vedu lekce, ale mám jen asi 10% pohybu a výdeje energie, než jsem měla dříve. Nyní víc využívám posilovnu a největší spása je bazén. No prostě normálně bych se nezžila s 15 kg nahoře, teď je to tady a každý moment před zrdcadlem je úlet. Jsem ten typ člověka, co na sobě rád makal a chtěl vypadat „fit”, a to nejen pro vlastní pocit, ale samozřejmě jsou věci, které jdou jednoznačně lépe a snadněji, když je člověk ve formě… Takže ano, prožívam to.“
Mel: „Všetko! Musíš/chceš všetko prevrátiť hore nohami, počnúc stravou, pohybom, prostredím, celkovým nastavením. Na jednej strane kvôli dieťaťu, ktorému nechceš ublížiť. Potom sa to už stane tvojím novým životným štýlom. Samozrejme, postava počká, kým kojíš. To robím ja.“
Každé tělo je jiné a tomu mému trvalo skoro 3 roky dostat se zpět do formy. Takže ani teď na něj netlačím. Postupně chci zdravou formou dostat své tělo do původní formy.
Tess
Tess: „Mně osobně moc těhotenství nebavilo, u každého jsem přibrala skoro 30 kg, takže tělo bylo celkem v šoku, že se nemůže tak lehce hýbat. Stejné to bylo i po porodu. Po prvním jsem si myslela, že kojením a běháním (haha) zhubnu. Postupně jsem se začala učit o poporodním těle a jak k němu přistupovat, o diastázi a cvicích vhodných po porodu. Každé tělo je jiné a tomu mému trvalo skoro 3 roky dostat se zpět do formy. Takže ani teď na něj netlačím. Postupně chci zdravou formou dostat své tělo do původní formy. Co se týče tance, tak v prvním těhotenství a po porodu jsem pořád pracovala a tančila. Nyní jsem si dala víc volna, abych si mimčo užila a měla čas na obě děti. Se dvěma dětmi je harmonogram nabitý a mám pocit, že už se nikdy pořádně nevyspím, haha.“
Nicol: „Nejsem typ ženy, které se plaší hormony a jak říkají kamarádi, tak jsem asi fakt spíše pohodář. Díky tomu jsem měla celé těhotenství moc krásné, v 5. měsíci jsem ještě v klidu tančila, v 6. – 7. zvládla dlouhé procházky atd. Pak mi ale začalo dost růst bříško a objevily se i nové dosud nepoznané bolesti beder, které mě omezovaly v pohybu. O postavě nemluvě, už teď se těším, že se po narození malého hecnu a budu makat.“
Kufa: „Změn bylo samozřejmě dost. Né nadarmo se říká být v jiném stavu. První těhotenství jsem měla rizikové, takže jsem měla hned od začátku omezené fyzické aktivity. Přibrala jsem krásných 30 kilo, kterých jsem se musela zbavit. Měla jsem často zdravotní problémy, které mě v životě hodně omezovaly. S příchodem prvního těhotenství vše jako zázrakem zmizelo. U Sofie jsem měla silné nevolnosti, díky čemuž jsem nemohla moc fungovat. Ty začaly pomalu ustupovat až v druhé polovině těhotenství. Momentálně bojuji s diastází, která mi po porodech díky nadměrným kilům a velikému břichu zůstala.“
Emika: „Ja som otehotnela počas prvého covid lockdownu, takže zmien bolo mnoho. V podstate som väčšinu času trávila doma s rodinou a dá sa povedať, že som veľa spala kvôli obrovskej únave počas prvých mesiacov tehotenstva. Neskôr prišla ponuka točiť reklamu v Rakúsku. Dosť dlho som sa rozhodovala či sa do toho pustím v piatom mesiaci tehotenstva, ale tím, ktorý na tomto projekte pracoval, bol veľmi milý a ústretový. Všetci sa dali otestovať a nosili rúška, takže sme to v zdraví zvládli. Okrem toho som odučila dva kempy a neskôr mi bol zo zdravotných dôvodov naordinovaný pokoj, takže záver tehotenstva som opäť trávila doma.“
„Ťažko povedať či som mala harmonogram, pretože každá časť tehotenstva priniesla niečo iné a moje pocity, nálady a harmonogram sa dosť často menili. Spätne mám pocit, že som väčšinu tehotenstva prespala. Stravovala som sa v podstate rovnako, keďže sa už dlhodobo snažím stravovať zdravo a vyvážene. Možno som mala trošku viac chuť na kyslé a pikantné – uhorky, kvašáky, kyslá kapusta. Počas prvých mesiacov som nepribrala vôbec, dokonca som schudla. No zhruba od piateho mesiaca sa to spustilo a pribrala som 15 kíl (10 som po pôrode hneď schudla). Tehotenstvo so sebou prináša množstvo fyzických aj psychických zmien. Považujem to za najmagickejšiu skúsenosť a neprestanem byť vďačná, že som to mohla zažiť.“
Regina: „Těhotenství jsem si užila naplno (mimo prvního měsíce nevolností). Jedla jsem vše stejné, jen víc. Přibrala jsem. To ano, ale vždy jsem si přála být taková, připadá mi to víc ženské. Dost jsem tančila, učila jsem do 5. měsíce a tančila do 7. měsíce. Změny přišly spíš po narození. Hlavně co se týká času! Teď vše přizpůsobuji jejímu režimu. Když učím, tak vybírám čas, kdy například chodí ven s babičkou.“
Mala si pochybnosti alebo obavy?
Káka: „Není pochyb o tom, že jsem chtěla rodinu, ale pochyby byly o tom kdy. Je to jiné, když stále jdete za svým (seberealizace a kariéra) a nezastavujete se, proti tomu že má někdo za životní cíl být maminkou.“
Mel: „Nie.“
Tess: „Před prvním porodem jsem je neměla, ale neproběhl tak, jak jsem si představovala, takže jsem z toho pak měla trauma (akutní císař a srdeční arytmie Sebastiana). U druhého porodu jsem přípravu nepodcenila a cítila jsem se jistější a informovanější. I proto jsem se rozhodla pro porod doma. Zajímavé je, že jsem si tím byla tak jistá, že si chci vybrat prostředí, ve kterém přivedu dítě na svět, že tam nebyly pochyby. Podle mě je důležité důvěřovat svému tělu, být psychicky v pohodě, naučit se správně dýchat (meditovat a relaxovat) a důvěřovat miminku, že ví, jak a kdy chce přijít na svět.“
Nicol: „Myslím, že každé těhotenství přináší malé obavy, aby bylo miminko zdravé a vše probíhalo bez komplikací, ale pochybnosti jsem určitě neměla. Strašně se na novou kapitolu svého života těším.“
Kufa: „Otěhotněla jsem relativně mladá, takže jsem nějaké obavy měla. Šlo spíš o strach z neznámého, než o nějaké pochybnosti. U Sofinky jsem věděla do čeho jdu a hrozně jsem se těšila.“
Emika: „Mala som pochybnosti. Myslím, že je to prirodzené, pretože to, čo sa dialo, bolo neuveriteľné. Cez hormonálne zmeny, zmeny v životnom štýle až po kopančeky môjho miminka, ktoré sa rozhodlo, že bude aktívne hlavne v noci. Čím bližšie som však bola k pôrodu, tým viac zo mňa obavy opadali. Dôverovala som svojmu telu a sebe, že to zvládnem. Odkedy som sa stala mamou, pochybnosti mám častejšie, ale základom je si dôverovať. Verím, že každý rodič to robí najlepšie ako vie a takisto robí maximum pre pohodlie svojho bábätka. Nie vždy sa dá byť perfektný, ale to k tomu patrí. Keď si niekedy neviem s niečím poradiť, spýtam sa skúsenejších – mamina a babka a Eliškin tatino sú mi veľkou oporou.“
Regina: „Měla jsem pár obav ještě před těhotenstvím, kvůli tancovaní. Myšlenky, které přicházely, byly takové, že po tolika letech tréninků a práce na sobě, příroda vyžaduje svoje a nezastavím ji a už se nevratím do stejných kolejí. Teď už to vím, že jsou ty obavy přirozené, ale u mě byly zbytečné! Spíš se teď cítím víc naplněna a fresh zároveň. Jako když nemám žádné zábrany a mužů dosáhnout čehokoliv!“
Je možné počas tehotenstva ostať aktívnou tanečníčkou? Do ktorého mesiaca je to vhodné?
Káka: „To je absolutně individuální. Vidím okolo sebe mnoho příkladů taneční aktivity až do posledních měsíců. Zároveň vidím, že některé ženy to naopak úplně vypíná. Já se neskutečne těším jak na miminko, tak na návrat k tanci. Těhotenství v této profesi je pro mne další moment, kdy si uvědomuji, jak opravdu a moc miluji to, co dělam. Chybí mi to. Chybí mi ta stoprocentnost v tom, ten odpal, který teď nejde, jinak jde téměř vše (samozřejmě pokud žena nemá zdravotní problémy). Je důležité, aby žena naslouchala svému tělu a opravdu nic netlačila někam, kam už to nejde.“
Mel: „Pri prvom tehotenstve som ešte v treťom mesiaci vystupovala na Chaka Khan v Bratislave. Neuvedomovala som si obmedzenie alebo nebodaj riziko. Ani som zatiaľ nič nepociťovala a nebolo to ešte príliš vidieť. Doktor mi potom odporučil už neskákať, tak som zvoľnila. Cítila som sa super. Pár dní pred pôrodom som ešte absolvovala koncert Dvelle v Bratislave a bola si zaplávať. Návrat bol fakticky okamžitý. Pri druhej dcére (o 8 rokov neskôr), vo veku 37 rokov som začala s pohybom až teraz, respektíve v jej siedmich mesiacoch. Do profesionálneho sveta sa neženiem, skôr premosťujem na trochu inú tému, ale tanec je v mojom srdcovom rebríčku vždy na prvom mieste.“
Tess: „Já jsem tančila do 6.měsíce, pak už mi nebylo pohodlné skákat a dělat dynamické pohyby, tak už jsem chvilku učila jen contemporary. Celou dobu jsem ale cvičila jógu a dýchací techniky. Dá se samozřejmě i pracovat a lektorovat bez skákání, ale je to na každé ženě, jak se cítí pohodlně a co jí instinkt a tělo dovolí. Během druhého těhotenství byla pandemie, takže to se celkově moc netančilo, ale taky jsem v 6. měsíci ještě vedla lekci. Před porodem jsem doma tančila více terapeutické tance k uvolnění.“
Nicol: „Tohle bohužel nejde říct. Každá žena má jiné těhotenství i tělo. Některé mohou být aktivní ještě 2 měsíce před porodem, některé mají bohužel náročný už i první trimester. Já však měla jasno v tom, že až to přijde, tak se budu chtít věnovat pouze svému osobnímu životu. Kariéra i lektorství už dostaly hodně a teď je čas se posunout dál. Samozřejmě tančit budu vždy, ale asi s jinak nastavenou hlavou, na což se moc těším“
Kufa: „Určitě to možné je. Někdo dokáže fungovat i v devátém měsíci, což rozhodně nebyl můj případ. Je potřeba poslouchat svoje tělo. Samo si řekne a v těhotenství to platí obzvlášť.“
Emika: „Možné to je, ale všetko záleží od konkrétnej situácie a tehotenstva. Poznám maminky tanečníčky, ktoré tancovali a učili ešte pomaly v deň pôrodu. Ja som ten prípad nebola. Od zhruba 6 mesiaca som musela veľa ležať, ale pre zdravie bábätka som chcela urobiť maximum a spravila by som to znovu. Tanec a lektorstvo nikam neutečie, ale tehotenstvo človek nezažíva každý deň. Všetko to je o prioritách a o tom, ako sa tehotná maminka cíti. Ja som si chcela po 8 rokoch aktívneho učenia, štúdia a práce dať naozaj voľno a užiť si toto čarovné obdobie.“
Regina: „Určitě je to možné. Jen člověk musí vědět, jestli má nějaké slabiny či omezení. Pokud ne, tak klidně můžeš tančit až do 8. – 9. měsíce, jestli se cítíš dobře! Třeba já jsem věděla, že jsem neměla dělat skákavé pohyby po 6. měsíci, takže jsem tančila spíš plynule. Ale učit studenty můžete pořád! Moji studenti třeba ví, že z nich i jen slovy můžu dostat to, co potřebuji! Jsou šikovní.“
Praktizuješ/praktizovala si iné pohybové alebo prípravné aktivity?
Káka: „Praktikuji cvičení na velkém míči, dýchací cvičení a cviky na pánevní dno. O ostatních metodách zatím jen zjišťuji informace a celkem se nad tím bavíme s jinými budoucími maminkami.“
Mel: „Vždy, v každom štádiu. Pomáha mi to ostať v psychickej, ale aj fyzickej pohode.“
Tess: „Jógu, stretching, meditace, relaxace, hodně mi pomohly i masáže a kinezioterapie.“
Nic jsem nedělala, jen tančila!
Regina
Nicol: „Za mě jsou nejvíce super procházky. Kolem 7. měsíce jsem ještě dávala i delší túry, pak však přišla již zmiňovaná bolest beder, tak jsem se dala na měsíční ranní jógu, to bylo moc fajn. Poslední měsíc jsou však na pořadu už jen lehké procházky, posedávání s Art Women na snídaních, obědech a domácí pohoda s mužem.“
Kufa: „Nikoliv.“
Emika: „Praktizovala som jógu pred tehotenstvom, ale počas tehotenstva ani nie. Ako som spomínala, prvé mesiace som bola veľmi unavená, bolo mi občas aj zle a asi som mala aj trošku strach. Potom prišlo obdobie, keď som sa cítila super a môj pohyb pozostával hlavne z dlhých prechádzok. A na záver tehotenstva som mala odporučené pohybové aktivity obmedziť, tak som opäť primárne oddychovala.“
Regina: „Nic jsem nedělala, jen tančila!“
Po akej dobe si sa vrátila naspäť plnohodnotne k tancu? Akým spôsobom?
Tess: „Po prvním porodu jsem od 4. měsíce opět začala učit jednou/dvakrát týdně. Ale trvalo mi, než jsem si zvykla na to pracovat s „novým“ tělem. Změní se váha, těžiště, dynamika, člověk se musí naučit pracovat zase trochu jinak. Popravdě jsem se vůbec necítila tanečně dobře, měla jsem pocit, že mi ujel vlak, že něco propásnu. Je těžký se smířit s tím, že musíme přerozdělit čas a na sebe samu toho času ze začátku fakt moc není. Jinak mi s tím „ujetým vlakem“ teda dost pomohla podpora mých blízkých přátel a manžela.“
Kufa: „Po Nikoskovi jsem měla tendenci se co nejrychleji vrátit k tancování. Takřka hned po šestinedělí jsem fungovala. Chodila jsem na tréninky, akce, cvičila, jak jen mi tělo dovolilo a velice rychle začala i s lektorováním. U druhého naopak nikam nespěchám, hlavně mi to i mé tělo dovoluje opravdu postupně a pomalinku. Do lektorování se určitě taky nepohrnu, chci si mateřskou užít naplno a tancovat už hlavně pro sebe.“
Emika: „V podstate som sa zatiaľ k tancu plnohodnotne nevrátila a ešte chvíľku ani neplánujem. Cítim, že chcem venovať čas hlavne mojej Eli a užiť si toto obdobie naplno. Bábätká sa vyvíjajú extrémne rýchlo. Tancujem si hlavne doma.“
Regina: „Dva a půl měsíce po porodu jsem poprvé tančila na jamu, to bylo v lednu. První měsíc jedenkrát za týden, další měsíc častěji. Pak jsem začala chodit do Dark Sidu na mobilizační tréninky s Robinem. Nic jiného jsem nedělala, nestíhala. Teď jsem sedm měsíců po porodu a neřekla bych, že mám stejnou formu. Stále třeba nemůžu vůbec dělat zemovky. Cítím, že i balance ještě není to ono. Ale mně to nějak výrazně nevadí. Vím, že kdybych víc trénovala, cvičila, protahovala se, tak se mi forma rychle vrátí. Ale radši strávím čas s Ali než tohle. Tančím přirozeným tempem a třeba se tělo dostane samo do formy, kterou potřebuje.“
Je dojčenie problémové alebo bezproblémové?
Mel: „Ako u koho, my sme mali bezproblémové, priam úžasné.“
Tess: „Pro mě je naštěstí bezproblémové, ale je občas sranda skloubit kojení s tanečními akcemi.“
Kufa: „Nic není černobílé. S kojením přichází určitá zodpovědnost a disciplína. Je potřeba hlídat, co jde do těla. Začátky mohou být bolestivé a ve hře jsou ještě další nepříjemnosti. Celkově je to pro mě ale krásné a velmi kouzelné období.“
Emika: „V našom prípade úplne bezproblémové nebolo, ale stojí to za to. Dôležité je chcieť kojiť a poradiť sa s niekým skúseným. Ak to nejde – laktačné poradkyne sú super voľba. Moja babka mi poradila papať zapraženú polievku, piť veľa tekutín a hroznovej vody. Taktiež je dôležitý kontakt s bábätkom – skin to skin.“
Regina: „Možná byl náročnější první týden, když jsem si na to zvykala. Pak už je vše v pořádku. Jen máš větší prsa, když tančíš, tak je to dost cítit.“
Výchova a časová náročnosť? Ako to skĺbiť?
Mel: „Spolu s manželom sa to dá.“
Tess: „Snažíme se vychovávat respektujícím způsobem a i pro nás je to velká škola a sebereflexe. Takže to beru jako nonstop práci na sobě. Chci jít příkladem, takže se snažím být každodenně vzorem pro výchovu. Občas je to dost náročné, co si budem povídat. A samozřejmě je důležitá spolupráce s tatínkem, mít podobné hodnoty ve výchově a rovnoměrně ji mezi sebe rozdělit.“
Kufa: „První rok je náročný na čas a energii. Je potřeba počítat s tím, že potřeby a harmonogram dospěláků se budou přizpůsobovat miminku. My měli štěstí na hodná, dlouho spící a klidná mimča. Výchovná část přichází až později. Je dobré trávit s dětmi co nejvíce času. Hodně se totiž naučí pozorováním rodičů, jak se chovají k lidem a ke svému okolí. Měli jsme trošku obavy z nástupu do školy, ale nakonec nás to časově nijak extra nezatěžuje. Prozatím.“
První rok je náročný na čas a energii. Je potřeba počítat s tím, že potřeby a harmonogram dospěláků se budou přizpůsobovat miminku.
Kufa
Emika: „Dôležité je snažiť sa nastaviť si režim – rituály a prispôsobiť sa potrebám bábätka, ktoré sa časom menia. O výchove ako takej sa začínam len učiť, keďže moje dieťa má iba 5 mesiacov. Takýto malý človiečik potrebuje hlavne papať, spinkať, čistú plienočku a rodičovskú lásku a prítomnosť.“
Regina: „Když maš pomocníky (babičky, dědečky, příbuzné, přátele), tak se vše dá easy zvládnout. Pokud ne, tak to asi přijde ze zkušenosti. Já mám naštěstí úžasného manžela, dost pomáhá, podporuje. Říká, že musím víc tančit, ať jsem spokojena. Je to prostě miláček. Jediné mínus je, že sem nemůže přijet moje rodina. Takže podle mě musí být žena obklopena lidmi, kteří ji pomáhají a podporují, aby vše zvládala i psychycky, ten čas a výchovu. To je to jediné, co si myslím, že první rok potřebuje.“
Na čo je potrebné pri finančných výdavkoch myslieť?
Káka: „Mateřská pro OSVČ je výsměch. Ale vše se dá zvládnout. Můžete si též na mateřskou nějaký čas dobrovolně přispívat, aby se zvýšila. Jsou zde i jiné příspěvky a dávky podle různých situací. Je super mít vždy něco na straně i pro tento případ, ale myslím, že celých 9 měsíců je čas se na to připravit. Zhodnotit, co je nutné, co není, za kolik atd. Ja jsem obecně známý shopaholic, ale je super myslet na to, že pak můžete cokoliv poslat dále (věci, pomůcky, kočárky atd. ) a pomoci tak zas někomu jinému.“
Tess: „Děti stojí peníze, hodně peněz. Já bych to finančně bez podpory manžela nedala. Ale dají se sehnat i kvalitní věci z druhé ruky nebo od přátel s již odrostlými dětmi. Takže záleží, jak si to člověk nastaví. Všeobecně tady ale máme super podporu v rodičovství oproti mnoha jiným západním státům, takže to se cení.“
Kufa: „Nejhorší je prvotní investice od malování pokojíčku, přes nábytek, oblečení, kočárek, autosedačku až po plínky a tělové olejíčky. Vesměs jde o to, kolik můžete a chcete investovat. Na trhu je vše od lowcost po luxusní sortiment.“
Emika: „V podstate som si spravila zoznam základnej výbavy pre dieťa – cez vaničku, kočík, postieľku, prebaľovací pult, zavinovačky, oblečenie, plienky až po dudlík a kozmetiku. Následne som vypočítala koľko zhruba budem mesačne potrebovať na pokrytie potrieb bábätka. Mamička má nárok na jednorazovú dávku – takzvané „kočíkovné“ a potom na materskú, prípadne rodičovský príspevok. Myslím si, že príspevky na dieťa by mohli byť vyššie. Veľkou pomocou je rodina, od ktorej sme podostávali a požičali si množstvo vecí. Keby Eliškin tatino nemal dobrú prácu, bolo by to náročné, a preto obdivujem všetky rodiny, ako to zvládajú. Najdôležitejšie však je, aby dieťa cítilo lásku, a všetko už ďalej príde. Dieťa je obrovská motivácia.“
Regina: „Jak říká moja babička: „Když Bůh poslal dítě, pošle pro něho i peníze.“ Finance jsem nikdy moc neřešila, vždy se v mém životě přirozeně objevovaly na vše potřebné. Takže asi nevím, jak odpovědět. První měsíce je potřeba minimum věcí: postýlka, kočár, autosedačka a oblečení. Pak už se každý rozhoduje podle svých představ, co dokoupit.“
Akú radu by si dala nastávajúcim tanečným mamičkám?
Káka: „Když je spokojená maminka, je spokojené i miminko. Když budeš stále myslet i na sebe, bude život bohatý pro tvé dítě/děti. Budeš-li žít pouze pro dítě, není co mu víc nabídnout. Nebojte se ničeho. Bude to ještě pořádná pr*** a já se těším.“
Mel: „Nečakajte, žiadna kariéra vás tak neobšťastní ako dieťa a mladé, produktívne sme len raz. Pomôže vám to bytostne dozrieť a pochopiť život z iného uhla, je to proste akoby ďalší level v tanci.“
Tess: „Za mě důvěřujte svému tělu a instinktu, existují skvělé předporodní kurzy pro maminky, kde se dozví spoustu užitečných rad k porodu i po porodu. Nebojte se říct, co si přejete a po čem toužíte, po porodu si dejte prostor pro sebe a miminko a mazlete se co nejvíc to jde. Je to láska!“
Kufa: „Nikam doopravdy nespěchat! První rok uteče až děsivě rychle. Je potřeba si užívat každou minutu.“
Nicol: „Za mě je nejdůležitější nastavení mysli a láska od blízkého okolí.“
Emika: „Aby počúvali svoje srdce a veľmi nešpekulovali. Dieťa je obrovský dar a hnacia sila. Tanec nikam neutečie. Viem, že sa do tanečného sveta vrátim silnejšia a zrelšia.“
Regina: „Žádný tanec, úspěch, cestování, seberozvoj, se nevyrovná mateřství. Je to tak obrovská láska, že já nechápu, jak jsem mohla prožít tolik let bez ní. Je to samozřejmě volba každého, ale já bych si moc přála, aby všichni zažili to, co prožívám já. Občas je mi líto, že muži nikdy nazažijí porod. Je to zatím můj největší zážitek. Láska, štěstí, radost, euforie a to vše dohromady. A taky moc doporučuji věnovat pozornost informacím o porodu. Připravovat se hlavně psychicky, né samy, ale s pomocí odborníku (dul, porodních asistentek, knih, lekci, přednášek, videi). Porod je znovuzrození! Prostě nebrat to na lehkou váhu.“
Odporučila by si nejaké podcasty, články, videá?
Káka: „Kniha „Tvoje dítě jako šance pro tebe“.”
Tess: „Skvělý je podcast 13 hříchů rodičovství, Děti jsou taky lidi, Cukrfree, knihy Hypnoporod, Znovuzrozený porod, Koncept Kontinua, Respektovat a být respektován, Cesta ke šťastnému dětství.“
Kufa: „Neposlechla jsem si zatím žádný podcast o těhotenství ani celkově o mateřství. Vlastně jsem ani nikdy nic moc nečetla. Snažím se řídit a dělat vše podle sebe, podle mé intuice a přirozeného instinktu.“
Emika: „Je ich mnoho. Ja však preferujem skúsenosti a poznatky už skúsených mamičiek.“
Regina: „Hypnoporod (o tom je spoustu napsano). Jemnezrozeni.cz – to je vše, co je potřebné k porodu.“
Čo by si chcela dodať?
Mel: „Teším sa na poriadnu párty do rána.“
Kufa: „S příchodem dětí se náš taneční život zase tolik nezměnil. Jasně, člověk si už nemůže dělat, co ho zrovna napadne, ale vždy je nějaká cesta a kdo chce, tak si ji najde. Přijde mi, že se vše dostalo tak nějak na vyšší úroveň. Člověk má najednou na věci takový „dospělácký” nadhled a hlavně úplně jiný smyl života. Ten nejkrásnější, co může být…“
Emika: „Deti sú dar, motivácia a naša budúcnosť.“
Regina: „Hodne kamarádů a kamarádek se mě ptalo, jestli je to náročné mít dítě. Chci říct, že slovo náročnost tady nemá takový význam. Samozřejmě jsou situace a chvilky, kdy si chceš stěžovat, ale to všechno nelze srovnat s láskou, co citiš! Nebe a země. Obrovská láska, čistá a opravdová!!!“
Kristína Gromová (Skaja) – Instagram
Káka – Instagram
Lady Mel – Instagram
Tess – Instagram
Emika – Instagram
Kufa – Instagram
Nicol – Instagram
Regina – Instagram
Korektúra českého jazyka: Julie Labonek
Podnety, dotazy a komentáre prijímame na tejto mailovej adrese:
